212 - Krveprolití

27. července 2009 v 18:14 | Radim |  2. řada
"A co se to vlastně děje?" Ptám se zvědavě lamáka.
"Opravdu sis to nerozmyslel, opravdu nám chceš pomoci?" Odpovídá otázkou lamák.
"Ano, jistě že chci! Tak dozvím se co se tu děje?!" Zvyšuji hlas.
Lamák: "Brzy začne válka s nepřáteli, kteří mají také střelné zbraně a mi tu máme hodně výbušnin a chemikáliích v sudech. Když tu něco bouchne. Můžeš zahynout, nebo se z tebe stane mutant."
Já: "Jdu do toho! Jsem tu sice půl roku, ale tenhle ostrov jsem začal milovat a obdivovat!"
Lamák: "Dobrá, tak tedy pojď si pro zbraň."
"Hej! Počkejte na nás! Pomůžeme vám!" Ozývají se hlasy v dáli. Kouknu se tam a tam jdou Babička, Paul i Kelly! Jdou nám na pomoc!



Lamák nás vede do nějaké chemické laboratoře. Ale proč do laboratoře, když říkal, že si mám jít pro zbraň? Nechápu to! Už opět něco nechápu! Se na to snad vyseru! Jdu za Kelly. Musím se jí totiž na něco zeptat.
"Proč jste se vrátili na pomoc?" Zní ta otázka.
"Narodili jsme se pro tenhle ostrov, zemřeme pro tenhle ostrov." Zní Kellyina odpověď. A usměje se na mě. Mě se to líbí, tak se usměji i já na ni.
"Tak jsme tady lidi." Říká lamák a ukáže na sudy s chemikáliemi.
"Sakra! K čemu tolik sudů?" Říkám a těch sudů tam bylo opravdu hodně moc.
"Proč tu vlastně jsme?" Ptám se lamky.
"Jen vám ukazuji, jakému místu se vyhýbat obloukem!"
"Dobře." Odsouhlasím to.

Teď nás vede do skladu zbraní a každému z nás jednu přidělí. Prý máme zůstat stále ve střehu, že se objeví každou chvílí. Super! Alespoň nebude nuda, ale nějaká zábava! Jdeme ven ze skladu a před skladem mrtvola! Ten muž měl zlámané kosti v celém těle! Oni už útočí! Všichni jsme hned hodili vyděšený xicht. Bože! Válka je tu! Doufám, že ji aspoň vyhrajeme!! Najednou z křoví vyleze několik špinavců od krve v otrhaných šatech! Mají hadry přes hlavy a v ruce kudly a sekery! Tohle nebude dobré!
"Kde mají ty střelné zbraně?" Ptám se lamky
"Nejdříve jdou jenom tahle a pak až je vytáhnou!" Řekl vyděšeně.
Tahle bitva pro nás nedopadne dobře! Je jich strašně moc a jsou strašidelní! Moment! ten jeden má na sobě masku vřískota! To je doopravdy jako z hororu! To ne! Oni umí nějak manipulovat s časem! Nechápu to! A navíc je strašná tma! Na ty zvířata vidím jenom protože si svítí pochodní! Už jsou strašně blízko a jeden z nich vycení zuby, které má od krve! Začnou vydávat strašné zvuky a rozbíhají se do nás! Neváháme vytahujeme zbraně a střílíme! Jenomže oni také neváhají a střílí také! Né! Jeden z nich střílí přímo do budovy s chemikáliemi! Bum! A všemu byl konec!

Konec nebyl úplně doslova. Všichni jsme to přežili. Teď ležíme bez mocně na zemi a jsme úplně sedření a trochu popálení! Ty zvířata to zahnalo zpět do džungle a já přišel o ruku! Ve čtrnácti letech jsem přišel o ruku! Teď už nikdy nebudu plnohodnotný člověk! Už si nikdy nezahraji na kytaru a Kelly už mě nebude chtít! Ach bože svět je tak nespravedlivý! Konečně jsou všichni na nohou! Já se podívám na svou ruku a v očích už mi raší slzy. Je to nepříjemná bolest a pohled na to, že už nikdy nebudu plnohodnotný člověk mě děsí! Chytám úplný záchvat breku! Přijde ke mně Kelly a začne mě utěšovat, že to bude dobrý, že mě kvůli tomu nepřestane mít ráda. Přidají se k ní babička i s Paulem. Říkají, že tu ruku potřebuji nějak zašít a že až odtud vypadneme seženou mi protézu. Hned se mi zlepší nálada akorát ta bolest je hrozně nepříjemná!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.