302 - Pohled do budoucnosti

2. srpna 2009 v 17:50 | Radim |  3. řada
Všichni na mně jen divně čumí. Padají otázky tipu: "Jak to myslíš, že jsme narušili rovnováhu ostrova?!"

Už mi to leze na nervy, tak se naštvu a křičím: "Do prdele už! Ten maskovanej kretén mi řek, že když ho zabiju, tak tím naruším rovnováhu ostrova, takže asi teď budeme lítat časem, nebo já nevím!"
Nikdo mé chování tentokrát nechápe.. Vycházím z Vřískotova kutlochu se vybrečet.. Kelly jde za mnou a zeptá se mně: "Co teď s námi bude?"
Odpovím: "Nevím.. Prostě jsme narušili rovnováhu ostrova a jsme totálně v prdeli! Teď až by jsme se měli bát! Nejdřív jsme se báli těch lam co nám teďko pomohli ale to bylo hovno! Teď se asi začnou dít strašné věci!!"
Kelly se začne klepat.. Asi jsem ji vyděsil, ale to co jsem řekl je pravda!

Ostrov se najednou začne třást a všechno zešediví! Kelly se začne bát ještě více než před tím!! Jako já taky a to ke všemu nemám ruku! Aspoň že mám tu protézu od lamáků! Moment! Proč se k tý záležitosti vracim?! Asi jsem zmatený! Asi se nenarušila jen rovnováha ostrova ale i mojí hlavy! Je to tady celý divný a jiný to nebude.. Maximálně se to může ještě zhoršit! Když se chceme s Kelly vrátit do Vřískotova sídla, tak nemůžeme! Proč? Protože to říká Pepi. Ba né dělám si prdel tu mi sem teď necpjete. No nic zpět k věci. Nemůžeme se tam vrátit, protože vchod tam není! Někam utekl! Ale kam? Co teď bude s babičkou a Paulem? Myslím, že jsme to tím zavražděním Vřískota pěkně posrali!

Jdeme se tu s Kelly trošíčku rozhlídnout. Kelly jde první a já se plazím za ní. Ujdeme pár kroků a Kelly začne strašně křičet!
"Co je, co se děje?" Ptám se.
Kelly někam ukáže a říká: "Koukni se támhle!
Tak se tam kouknu a tam jsou 2 kostry!! Ihned mi došlo komu patří!
Kelly: "Jak se to mohlo stát? Co se to tu sakra děje?!"
Já: "Já nevím! To bude něco s tou zasranou rovnováhou!"
Kelly: "Ach jo! Já se bojím!"
Já: "Neboj! To bude dobrý! Uvidíš! Vyřešíme to!" Chytnu ji za ruku a usměji se na ni. Ona se na mě taky usměje, takže je to ok. Když už je Kelly konečně v klidu, ostrov se začne znovu třást! Ostrov už není šedivý, ale takový, jako byl před tím. Kostry najednou byli pryč! Divné! Velice divné!

Vracíme se kouknout, jestli je vchod do sídla znovu otevřen. Ano je tam! Okamžitě se běžíme do sídla kouknout, jestli tam jsou i babička s Paulem! Ano jsou tam! Právě nám došlo, co se před chvílí stalo!
Babička: "Kde jste byli?"
Já: "Venku.. Viděli jste to?"
Babička: "A co jako?"
Já: "No to jak ostrov zešedivěl a to jak se třes!"
Babička: "Ale ne… Nic jsme neviděli.. Ani se ostrov netřes.. Nic se nedělo.. Pořád jsme byli tady a čekali na vás!"
Já: "Kurva to je divný!"
Babička: "Co je divný? A nemluv sprostě!"
Já: "Před chvílí jsme s Kelly viděli tvou a Paulovo kostru. Tady kousek od sídla a vchod sem do sídla byl zasypaný!"
Babička: "Cože? Jak je to možné?"
Já: "My jsme právě byli v budoucnosti!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.